… trocha teorie o víně … rozdělení …

Víno je alkoholický a méně často také nealkoholický nápoj typicky vznikající kvašením moštu z plodů vinné révy. Slovo víno, stejně jako názvy vína v mnoha dalších jazycích, pochází z latinského názvu vína vinum. Podle některých studií má pravidelné pití vína příznivý vliv na lidské zdraví (dále viz níže).

Barva vína ve sklenici

Členění vína podle barvy je základní a jsou zavedené tři barvy: bílé, růžové a červené víno.

Bílé víno

vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Bílým vínům vyrobeným z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.

Růžové víno (rosé)

vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, u stolních vín šumivých a perlivých vín i ze směsi bílého a červeného vína.

Červené víno

vyrobené pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve vyšší míře třísloviny a také resveratrol (ze slupek i z jadérek), který se vyskytuje i v bílém víně. Dva decilitry červeného vína obsahují přibližně 600 mikrogramů resveratrolu.

Dle obsahu cukru vína dělíme na:

suché: nejvýše 4 g zbytkového cukru / litr
polosuché: 4,1–12 g zbytkového cukru / litr
polosladké: 12,1–45 g zbytkového cukru / litr
sladké: minimální obsah 45 g zbytkového cukru / litr

U sektů:

„brut nature“ „přírodně tvrdé“: méně než 3 g cukru / litr (cukr nebyl dodán)
„extra brut“ „zvláště tvrdé“: 0–6 g cukru / litr
„brut“ „tvrdé“: obsah cukru nižší než 12 g cukru / litr
„extra sec“ („extra dry“) „zvláště suché“: 12–17 g cukru / litr
„sec“ „suché“: 17–32 g cukru / litr
„demi-sec“ „polosuché“: od 32–50 g cukru / litr
„doux“ „sladké“: více než 50 g cukru / litr

Dle třídy a druhu

Stolní víno

Stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území jakéhokoli státu EU, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti (hrozny s cukernatostí 10 stupňů mohou být zpracovány na základě zvláštního povolení Ministerstva), nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní – i z dovozu. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1. 9. 1995. Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti.

Zemské víno

Druh stolního vína vyrobeného z hroznů sklizených na území ČR. Smí být označováno názvem odrůdy či názvem vinařské oblasti.

Jakostní víno

Jakostní víno se vyrábí z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu případně moštu z těchto hroznů. Jakostní víno bývá kromě základních údajů označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu. Je vyráběno ve dvou druzích:

Odrůdové jakostní víno s určeným názvem odrůdy vína na obalu, ze které bylo vyrobeno a musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z této odrůdy.
Známkové jakostní víno, které smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín.

Víno s přívlastkem

Víno s přívlastkem se vyrábí z hroznů, rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem bývá navíc označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů.

Přívlastky jsou určeny jednak přírodní cukernatostí hroznů, případně moštu, a jednak dalšími okolnostmi zpracování při jejich výrobě:

Kabinet: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
Pozdní sběr: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z hroznů: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z bobulí: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Výběr z cibéb: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 31 stupňů přírodní cukernatosti
Ledové víno: vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Slámové víno: vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Botrytický výběr: vyrábí se z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou.
Barrique: víno zraje v dubových sudech a částečně přejímá jejich vůni
Sur lie: víno leží v nádobách na jemných kvasnicích, které jsou míchány
Přírodní víno: za přírodní víno je považováno to, které není chemicky ošetřováno.
Mešní víno je zvláště pečlivě sledované přírodní víno, které není chemicky ošetřováno ani při růstu a zrání, ani není použito jakékoli chemie či aditiv při jeho výrobě. V minulosti se mešní víno vyrábělo převážně pouze v klášterech pro účely mše svaté, jako víno pro transsubstanciaci v Krev Kristovu – Eucharistii.
Košer víno v případě košer vína je nutné, aby technologický postup byl po celou dobu trvání pod dohledem příslušného představitele židovské obce.
Aromatizované víno se vyrábí z vína nebo hroznového moštu (a jejich směsí), s přídavkem vody nejvýše 15 %. Aromatizují se pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření. Je možné také použít povolené přídatné ochucující látky. K doslazení se používá sacharóza, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se používá přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.
Vermut: označení bývá použito v případě, že aromatizace byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou, hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem.
Americano: je hořké aromatizované víno vykazující charakteristickou hořkou chuť. K aromatizaci se používají přírodní látky z pelyňku a hořce. Žlutého nebo červeného zabarvení se dosáhne použitím povolených přísad.
Levandulové víno: aromatizované víno, produkt hroznů révy vinné a bylinných částí levandule lékařské. Zvláštností je použití přírodně sladkého vína a tudíž není potřeba doslazování.
Likérové víno
Tento druh dezertních vín) musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.
Jakostní likérové víno vyrábí se z hroznového moštu, z vína nebo ze směsi hroznového moštu a vína, může se vyrobit taktéž z vinného destilátu.
Likérové víno vinařské oblasti splňuje stejné podmínky, navíc však užité víno a mošt musí pocházet z vinařské oblasti a z registrovaných odrůd.
Dealkoholizované víno Toto víno, také zkráceně dealko, se vyrábí z běžných odrůd vína jako jsou např. Merlot, Riesling, Müller Thurgau, dále je vermut Rosso Bitter, Rosé a sekt. Nejde o hroznový mošt, jak je často mylně předpokládáno. Základ je klasické víno, z kterého se následně např. vakuovou technologií odstraní etanol. Dealko víno musí mít méně než 0,5 % alkoholu. Používají se aromatičtější a plnější odrůdy, jelikož dealkoholizační proces odstraní cca do 20 % chuti vína jako takového. Množství zbytkového cukru je u Müller Thurgau cca 2,5 g cukru / litr, u Riesling, Rose a Merlot mezi 20–50 g cukru/litr.
Perlivé víno Perlivé víno se vyrábí z tuzemských vín (stolních nebo jakostních), popř. i obohacených (o koňak, brandy nebo vinný destilát a zahuštěný révový mošt nebo rafinovaný cukr), jejich sycením oxidem uhličitým. Musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa. Vína takto upravená jsou svěží a dobře pitelná. Ve srovnání s víny šumivými je perlivost těchto vín menší, má po otevření větší a intenzivnější bublinky, které však rychleji vyprchají.
Šumivé víno je druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý, vznikající při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Oxid uhličitý při výrobě ostatních vín volně uniká, při výrobě šumivých vín je tomu zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi anebo v uzavřeném tanku.